Andělská letka v praxi aneb příběh s (ne)šťastným koncem

Nemusí se to stávat jen v pohádkách. Těžko tomu věřit, ale v realitní praxi se občas dějí věci, ve kterých zasvítí na šťastnou cestu nějaký ten RE/MAX Anděl… Ne všichni klienti totiž budí na první pohled ten nejlepší dojem. A tohle je příběh jednoho andělského případu, který se u nás na Andělu stal…a i když nakonec nevyšel tak, jak si všichni zúčastnění přáli, přesto dává naději, že věci mohou jít dobrou cestou, když je chuť a vůle pomáhat.

Tak já vám to teda povím, když už mi hromada z vás napsala, jak to teda dopadlo s tím klukem. Byli jste tu skoro všichni, když přišel ten podivný páchnoucí klient. Takže to bylo teda takhle – volal klient, že chce byt k pronájmu, 2+kk s terasou za 18 tisíc měsíčně. A že má babičku s kocourem, která by tam byla na Vánoce a pak by šla zase zpět do pečovatelského domu. Byl už v tom telefonu prostě divnej, vykládal třeba, že když mu nechám byt, bude mi líbat nohy. Schůzku jsme si dali radši tady v kanceláři, že si promluvíme a pak případně ho vezmu na prohlídku bytu.  ALE! Tentýž klient pak volal Veronice, že chce její garsonku v Troji za podobné peníze a té se ptal, zda tam může pes. Tak jsme ho teda nechali přijít k nám do kanclu a chvíli jsme ho tam nechali vydusit v zasedačce. A pak jsme obě přišly, že co to teda má znamenat a jak to je, když nám oběma volal s jinými požadavky.

Říkal, že má psa ve střídavé péči s bejvalkou. Ale babičku s kocourem má v pečovatelským domě, ale na svátky jí chce k sobě. Taky že má byt za Prahou, ale má to do práce moc daleko. Veronika mu řekla, že pronajímatel garsonky v Troji si domácí zvířata nepřeje a rozloučila se s ním. Já psa můžu dát do bytu s terasou, pes tam doposud byl, takže by to nebyl problém. Tak jsem klientovi ofotila občanku, vyplnil AML a poslouchala jsem ho, jak vypráví, že mu nikdo nechce pronajmout byt, když přijde na prohlídku. Tak mu říkám, ať se nediví, že je špinavej, má černé ruce a je cítit kovem a bůhvíčím ještě. A jestli si umyje ruce, vyplní formuláře a řekne mi pravdu – tak že mu zkusím pomoct. Trochu jsem ho tipovala na feťáka, měl oči unavený, ale ne zase červený. Tak si umyl ruce a pak to spustil. Jeho otec mu zavraždil mámu, pak byl zbaven otcovství a kluka se ujal děda a babi z matčiny strany. Jenže děda umřel na jaře a babička se teď úplně ztrácí před očima a děda jí hrozně chybí a všude ho vidí. No a tak babička prodala svůj byt v Modřanech, kde bydleli spolu a to jsem si hned ověřila a fakt ten kluk nekecal, fakt to měl v občance jako trvalé bydliště, ale na LV je už opravdu nový majitel. Peníze si s babičkou po prodeji rozdělili a babička že je použije na platby domu pro seniory a on že si koupí byt za Prahou. Jenže to má teď děsně daleko do práce, pracuje skoro v centru Prahy, dělá kovařinu a to vysvětluje tu špínu, a že byl cítit tím kovem. Dělá taky hodně s dětma, takové ty volnočasové aktivity a příjmy má kolem 28 tisíc měsíčně. No a ten můj byt s terasou, co nabízím, ten má napůl cesty. Z prodeje babiččina bytu má prý ještě 2,5 milionů, ale to na koupi pražského bytu prostě nestačí. A tak měl v plánu koupit byt až za dva roky, až prodá ten svůj za Prahou a dá to dohromady s tím, co má, a že by to dal na termínovaný vklad a bydlel by v pronájmu, než si najde takovou práci, kde bude mít větší příjem a dostal by hypošku na pět mega. S tím, že půlku už má vlastně pěkně naspořenou.

Tak jsem mu řekla, že se hlavně musí dát dokupy, protože takhle si prostě důvěru nezíská. Fakt jsem mu chtěla dát šanci. Ale zas na druhou stranu nic neriskovat. Nabídla jsem mu, že pokud dá majitelům nájemné na dva roky, dostane byt s terasou za 18 a já mu ten jeho byt za Prahou pronajmu za deset. Byl naprosto nadšenej! Tak jsem ho vzala do toho bytu, strašně se mu líbil, koukal na pokoje, na terasu, pračku, kuchyň, těšil se jak malej, jak si napustí vanu…Lidi, ten kluk si sedl do křesla na terasu a rozbrečel se a volal babičce, že našel někoho, kdo ho vybral ze všech zájemců a že má konečně byt…

Jeli jsme zpátky do kanclu, složil tam 15 tisíc blokovací depozitum a vzal si číslo účtu na majitelku bytu. Hned, jak mi majitelé potvrdí, že peníze dostali, je to na dva roky kolem čtyřista tisíc, dostane klíče od bytu a chip od garáže. Jo a každý měsíc mu musím udělat kontrolu v bytě, to je podmínka majitelky.  Ale je to kousek od kanceláře, takže víte co? Nemám s tím vůbec problém J.

Jak to nakonec dopadlo?

Ačkoli jsem udělala, co bylo v mých silách, ačkoli kluk z mého příběhu ze života chtěl složit peníze na dva roky dopředu, majitelka se nakonec rozhodla z řady důvodů byt nepronajmout L. To ale nemění nic na tom, že bych se rozhodla pomoci stejně v jiném případě a že když bude k dispozici jiný vhodný byt, že nezvednu telefon a nedám tomu klukovi vědět.

Pozor! Místa a osoby v tomto příběhu jsou smyšlené. Ten příběh je ale stoprocentně a andělsky pravdivý.